Nachádzate sa tuRECENZE: Jana Šteflíčková producenta alba neměla. Nepotřebovala ho

RECENZE: Jana Šteflíčková producenta alba neměla. Nepotřebovala ho


Radiar 20 október 2014

Jedna z nejtalentovanějších českých písničkářek a herečka divadla Ypsilon Jana Šteflíčková vydala první sólové album. Pokřtí jej za účasti kmotra Michala Prokopa a dalších kolegů z hudební branže v pondělí 24. července v pražské Malostranské besedě.

Jana Šteflíčková je těm, kteří sledují naši písničkářskou scénu, známá už dlouhá léta. Začínala de facto v dětství jako "zázračné dítě" folkových festivalů, postupem času začala sama psát vlastní písničky, obklopila se kapelou Kůň, se kterou v roce 2007 vydala debut Jablečno. V posledních letech ale koncertuje zcela sólo, jako "osamělá písničkářka" (členkou tohoto volného sdružení, iniciovaného Janem Burianem, je také) – a tak jí to sluší nejvíc.

Při přípravě alba, na které zachytila stávající repertoár, stála před volbou: natočit je zcela sama, nebo přizvat další hudebníky? A nechat si radit od zkušeného producenta, nebo se spolehnout na vlastní jasnou vizi a muzikantský cit? Zvolila cestu možná nejsložitější, nejriskantnější, ale také velmi autentickou. A jak výsledek ukazuje, také asi nejlepší.
Bez producenta se totiž obešla a do téměř každé ze čtrnácti autorských písniček přizvala několik muzikantských hostí. Ty ale nevybírala podle "slávy jména", nýbrž podle přesvědčení, že právě oni mohou výsledku prospět. A tak se tu potkávají známí profíci typu bubeníka Martina Kopřivy (mj. Lanugo) či basisty Jana Judla (mj. Jablkoň) s méně známými hráči, kteří do studia přinesli ne úplně běžné nástroje, jako je violinofon, niněra nebo lapsteel kytara.

Jana Šteflíčková album nahrávala téměř rok, je znát, nakolik je vypiplané a spousta detailních nápadů je skutečně skvěle dotažených. Zároveň z něj ale nečiší chlad a "přešlechtěnost", do kterých podobné projekty občas upadají. Nahrávky působí zcela přirozeně, jako záznam uvolněného letního posezení, na kterém se ve studiu střídají hosté s nástroji, zatímco ostatní posedávají na zahradě, usrkávají bowli a čekají, až na ně přijde řada.

Čítajte viac na: http://kultura.idnes.cz/jana-steflickova-recenze-album-dz5-/hudba.aspx?c...

Zdroj: Kultura.idnes.cz
Autor: Ondřej Bezr

Ak sa vám článok páčil, môžte ho poslať do vybrali.sme.sk alebo si prečítajte ďalšie články tohto autora.

Poslať autorovi správu



Súvisiace video

O autorovi

Obrázok používateľa Radiar

Moja webstránka
http://www.folk.sk

Skutočné meno

Môj profil

...sme letci, ktorí vypustili nádrž, aby mohli letieť vyššie

Najčítanejšie články za posledný mesiac

Najnovšie komentáre